Oficiální název: Marocké království (Al-Mamlaka al-Maghribíja)

Hlavní město: Rabat-Salé 1,564.000 obyvatel

Rozloha: 446.550 km² bez území Západní Sahary, 710.850 km² oficiálně udávaná rozloha s územím Západní Sahary

Hranice: Alžírsko, Mauretánie

Počet obyvatel: 29,6 mil. v roce 2002 z toho Maročané (Berbeři, poarabštění Berbeři, Arabové) - 99,5 %, Mauretánci, Senegalci

Náboženství: Stát. náboženstvím je islám (95%), křesťanství (4%), židovství - s odchodem většiny židovské komunity do Izraele ztrácí význam, nicméně stále existuje a je tolerováno (oficiálně je deklarováno 5.000 Židů)

Úřední jazyk: Arabština.
Města: Casablanca (3,426 mil.), Fes (838 tisíc), Oujda (679 tisíc), Marrákeš (644 tisíc), Tetuán, Larache, Meknes, Kenitra, Tanger, Agadir

Peněžní jednotka: 1 dirham (MAD) = 100 centimů, přibližný kurz je 2,9 - 3 Kč = 1Dh.Dirham není volně směnitelný, kreditní karty jsou bez problémů (Visa elektron), cestovní šeky nevím...

ISIC: jako kdyby neexistoval...I když občas není špatné něčím mávat jen tak na znamení důležitosti...prý novinářský průkaz je na tyto účely dobrý :o)

CESTOVÁNÍ:
Ke vstupu do Maroka musí být občan ČR vybaven cestovním pasem s platností nejméně dalších 6 (!!) měsíců. Při cestách vlastním motorovým vozidlem předkládá řidič také řidičský průkaz a platné doklady k vozidlu, tj. technický průkaz a doklad o zaplacení povinného ručení (tzv. zelenou kartu). Povolení k užívání vozidla na marockém území je udělováno na dobu maximálně 6 měsíců. Po uplynutí této lhůty musí být vozidlo zaregistrováno na Ministerstvu dopravy Maroka. V případě použití zapůjčeného vozidla je žádoucí být vybaven ověřeným potvrzením o zapůjčení vozidla. V opačném případě motorista riskuje značné průtahy na hraničním přechodu, neboť se vystavuje podezření, že může jít o vozidlo odcizené.

Byť občané států EU mají s Marokem bezvýzový styk (včetně Slovenska), držitelé cestovních pasů České republiky potřebují ke vstupu do Maroka vízum,udělované Velvyslanectvím Marockého království v Praze. Turistické vízum stojí 579 Kč, lze jej získat ze dne na den, platnost standardně 30 dnů.

Velvyslanectví Marockého království
Komornická 25
Praha 6, 160 00
 
tel: 233 325 656, 224 314 865
fax: 233 322 634
e-mail: sifamapragu@czn.cz
 
titulář: Pan Zouhair JIBRAILI
funkce: Chargé d'affaires a.i.
 
Provozní hodiny úřadu
09.00 - 15.00 /Po-Pá/


Datum platnosti víza ani počet pobytových dní nesmí být překročeny. V případě nezbytného delšího pobytu v Maroku (nemoc, porucha vozidla apod.) než stanovuje udělené vízum je třeba požádat o jeho prodloužení. Marocké vízum nelze získat na žádném z marockých letišť, ani v přístavech. Pro dlouhodobý pobyt v Maroku je nutné zažádat o vystavení osobního identifikačního dokladu, po výjezdu a návratu do Maroka je nezbytné požádat o reentry víza. Přihlašovací povinnost v Maroku plní hotely, kempy a ostatní ubytovací zařízení.
Marocké celní předpisy dovolují bezcelní dovoz oblečení, předmětů osobní potřeby, filmů, tabákových výrobků a potravin (vč. alkoholu) v množství přiměřeném délce pobytu. Rovněž v případě léků musí druh a množství odpovídat osobní spotřebě. V případě vývozu jsou kontroly zaměřeny zvláště na držení a přepravu drog. Naprostý zákaz platí pro vývoz veškeré fauny a flóry.

Jak se do Maroka dostat? Příjezd do Maroka - Tanger nebo Ceuta(Melilla)?
V španělských enklávách jsem sice nebyl, ale i tak bych jednoznačně doporučoval Tanger, přecejenom je to už Maroko:) Ceuta se hodí snad pokud plánujete návštěvu pohoří Rífu případně Tetuánu...
Mellila je už přecejenom trochu více z ruky...
A co v Tangeru? Celkem nic...není nijak doporučovaný a i já jsem ihned pokračoval dále. Nájezdy taxikářů, hustlerů, zlodějů a různých podvodníků, nepřekonatelný smrad...ale kdeže, to je jenom strašák pro přihlouplé cestovatele. V LP je to poněkud přehnané. Pravda smrad zde je, ale nic hrozného...a ti různí otrapové? Pohoda, stačí ignorace, vyměnit peníze a mazat pryč. Mně se osvědčilo vzít si taxi až kousek dál od přístavu. Dá se předpokládat, že přímo v přístavu bude riziko okradení (od taxikářů) větší...ale kde není.

Cestování po Maroku: Očkování - Pro cestu do Maroka není třeba speciální očkování a mezinárodní očkovací průkaz není při vstupu do Maroka vyžadován. Pouze v případě cesty do odlehlých oblastí se doporučuje očkování hepatitis A, B a tyfus.
My jsme nijak očkovaní nebyli a nevyskytnul se nejmenší problém.

Stravování:
Ubytování: Nepředstavuje vůbec žádný problém. Říká se, že ubytování si tě najde samo a v zásadě to platí. V každém městě je mnoho levných hotýlků v cenovém rozmezí 30-60 Dh za osobu. Samozřejmě zde je i plno dražších možností ubytování.

Nakupování: Platí zde to samé jako v každé arabské zemi a to smlouvat a smlouvat. Nic jiného ani nezbývá, protože ta první cena obchodníkova bývá naprosto přemrštěná. je dobré si nejdříve omrknout situaci, kdo za kolik co prodává a potom spustit. Je nutné mít na paměti, že první cena může být klidně i několikráte větší než ta výsledná. Anglicky smlouvat jde, i když to není ono, pomocí francouzštiny lze pravděpodobně dosáhnout lepších výsledků. Snad jen v potravinách a některých obchodech pro turisty kde jsou ceny napsané se smlouvat nedá. Cena jídla, ale i ovoce a vody do značné míry závisí také v jak moc turistické oblasti se nacházíte. Zase rozdíly můžou být klidně i dvojnásobné.

Příklady cen: podrobněji viz odkaz náklady...

Jazyk: základem je francouzština, bez ní je to problém, ale domluvit se dá vždy a všude...kombinace angličtina plus ruce a nohy je skoro vždy účinná. Místní ve valné míře ovládají francouzštinu, berberštinu a arabštinu. Obecně jsou velmi jazykově nadaní, takže pár slovíček umí vždy....

Turistická speficika a zajímavosti:
Klimatické podmínky se docela liší v různých oblastech, od naprosto nesnesitelného podnebí na Sahaře až po spíše studenější klima u moře. Asi není moc dobrý nápad jezdit sem v červnu a červenci, ale i tehdy se to zde myslím dá přežít.
Cestovní pojištění by mělo být samozřejmostí.
Jiný kraj jiný mrav, to platí o islámských zemích dvojnásob, proto není úplně ideální chovat se jako barbar a ignorant, dělat si co se mně zlíbí a myslet si, že já jsem zde pánem, když mám kapsu plnou Euro. V evropštějších oblastech (Marakéš, u moře atd.), myslím nebude problém, ale v odlehlejších oblastech by se měly dodržovat pravidla, že ženy mají mít ramena i nohy zahalené, muži by také neměli nosit bermudy a krátké kalhoty. Nikdo vás za to asi nebude hnát, ale pro splynutí s místním obyvatelstvem je to více než žádoucí.
Do mešit a významných náboženských míst je nemuslimům vstup bez výjimky zakázán a je nutné jej bez výjimky dodržovat.
Velká úcta je přikládána králi, taktéž armáda má patřičný respekt, takže raděj si ani z jedné instituce netropit moc žerty, i když např. tzv. billboardy na krále můžou vypadat velice komicky.
Vztah k turistům je v Maroku velmi vřelý, jednak z důvodu obecné přátelskosti arabských národů a hlavně, že turista je zdrojem příjmů. Takže je záhodno být obezřetný, protože skoro za vším jsou peníze, každý chce něco prodat něco vydělat.

Kriminalita zde nehrozí (dle mé zkušenosti), ale samozřejmě elementární opatrnost zvláště na přelidněných místech je potřeba. Spíše zde existuje 'drobné okrádání' jako nadsazování cen, placení za každou maličkost apod. Tomu se člověk nevyhne, nejlepší je prostě to brát jak to je a hotovo, zvláště když si uvědomíme jak se u nás lidé chovají k turistům.:(

Chování k ženám: Ženy to mají obecně horší, postavení něžného pohlaví je zde trochu jinde než v Evropě, osamělá žena poutá docela pozornost. Ovšem maročtí boys jsou víceméně galantní a ostýchaví než aby zde hrozilo nějaké velké nebezpečí. Okukování a čumění na bílé cizince je v normálu, na to si lze zvyknout během chvíle.

Doporučení: co vidět v několika málo dnech? Je toho moc, klasika jsou královská města, Sahara a pobřeží, ale to by byl jenom zlomek hodnoty a krásy Maroka, protože teprve až v malých vesničkách a ne tolik turismem zasažených oblastech lze poznat to pravé africké Maroko.